Stará se o web firemni-sociolog.cz. Přednáší, školí, radí a hodně píše. Pomáhá firmám se správným vedením zaměstnanců. Je takovým českým ombudsmanem, který hájí zájmy jak zaměstnanců, tak firem. Jeho parketou jsou mezilidské vztahy na pracovišti, kterým se věnuje již několik let.
Ahoj Vojto, jak ses vlastně dostal k práci firemního sociologa? Já o tobě vím, že máš vystudovanou žurnalistiku, tedy z laického pohledu zcela jiný obor…
Ahoj. Studoval jsem žurnalistiku a sociologii. Možná to vypadá trochu zvláštně, ale ve skutečnosti se oba obory výborně doplňují. Málokde je totiž tolik různých sociálních vad jako v médiích, a málokde se o společnosti dá mluvit tak dobře jako v médiích.
Ale vážně. Firemní sociolog je projekt, který existoval kdysi dávno na papíře coby součást většího celku. Nikdy se jej nepodařilo uskutečnit. V roce 2012 jsme jej s několika kolegy pozvedli, trochu upravili a vytvořili z něj portál o vedení a vztazích v organizaci.
Co si pod pojmem „firemní sociolog“ mají čtenáři představit? Co takový člověk dělá a za co jej firmy platí a proč? Jaký to má pro ně přínos?
Každá firma, každá organizace je sociální systém. A každý, kdo v takovém systému už někdy pracoval, dobře ví, že je to mnohem více, než jen nějaké místo, kam se musí chodit, a kde se musí pracovat, je to o lidech. Pokud si lidé nerozumí, je to problém. Bez ohledu na to, jak dobrou práci děláte, bez ohledu na to, jak máte nastavené priority. Na druhé straně, jestliže si lidé rozumí (a jsou schopni spolu fungovat), pak dovedou dělat zázraky i v podmínkách, které nejsou příznivé.
A právě firemní sociolog je ten odborník, který pomáhá v organizacích managementu řešit právě tu lidskou stránku vedení. I šéf, který je špičkový znalec hydraulických válců, občas potřebuje vysvětlit, že lidi potřebují, aby je někdo pochválil. Manažer se skvělým přehledem o obchodu zase potřebuje zasvětit do toho, jak vidí věci jeho podřízení, které obchod vůbec nezajímá, ale rádi by věděli, zda půjdou do práce i pozítří, a tak dále. S tím vším vám může pomoci firemní sociolog, který má řadu metod pro poradenství, vzdělávání. Nebo třeba pro diagnostiku. Umí kupříkladu udělat ve firmě interní výzkum a zjistit, co lidi trápí, rozpoznat možné příčiny problémů a upozornit na krizová místa. Představte si třeba, že už podřízení mají všeho dost, ale bojí se to říct nahlas. Chyby se projevují v jejich práci, ale management nedokáže zjistit proč. Firemní sociolog to umí.
S jakými nejčastějšími problémy se ty osobně setkáváš u firem dennodenně? Co dělají skoro všechny firmy u nás špatně a co by měly určitě zlepšit?
Je to velmi jednoduché. Problém má tisíce podob a forem, ale jeden název, a tím je špatná komunikace. Podřízení mají dojem, že jim management neříká vše, co by potřebovali vědět. Že je nechává v nejistotě. Management si naproti tomu myslí, že dělá vše proto, aby měli podřízení všechny informace, které potřebují.
Já osobně se často setkávám s tím, že spousta českých zaměstnanců když může, tak svou práci fláká. Málokterý zaměstnanec u nás chápe, že když vydělá jeho firma, vydělá i on (budou peníze na platy). Ale zase nebudeme si nic nalhávat, podobně se chovají i zaměstnavatelé ke svým zaměstnancům. Zkrátka, i když jim zaměstnanec vydělá miliony, firmy nejsou ochotné jej za to ocenit. Proč to tak podle tebe u nás funguje? Narážím na zkušenosti ze zahraničních firem, kdy jsem mohl vidět daleko větší sounáležitost mezi zaměstnanci a jejími vlastníky…
Nemyslím si, že by to bylo takto. Záleží na místě, na práci a na oboru, na situaci. Vycházet z předpokladu, že zaměstnanec si chce svou práci ulehčit je stejně nebezpečné, jako si myslet, že ho chce zaměstnavatel hlavně vyždímat až na kost. Takhle to v naprosté většině případů není ani na jedné straně. Firmy jsou ochotny oceňovat a zaměstnanci jsou ochotni pracovat. Ale aby to fungovalo, musí se umět domluvit. Já jsem přesvědčen o tom, že větší část zodpovědnosti za to domluvení se leží na straně managementu. Protože on je ten, kdo rozhoduje.
Jak moc důležitou roli hraje podle tebe plat zaměstnance? Je to ten hlavní faktor, který ovlivňuje náladu a spokojenost zaměstnance? A nebo již vysoký plat zkrátka není to, co uspokojí každého zaměstnance?
Je to jeden z faktorů. Ale nemyslím si, že je nejdůležitější. Je zde mnoho jiných faktorů. Hodně záleží na tom, o jakém zaměstnanci se bavíme. Pro někoho je důležitá jistota a stabilita zaměstnání, pro dalšího kolektiv, pro někoho úplně jiného pak to, jak se k němu chová šéf. Omezovat otázku spokojenosti nebo spolehlivosti člověka na to, jak je hodnocený finančně, je strašně nebezpečné. Představte si takového majitele firmy, který má veliké problémy s lidmi a klade si otázku ve stylu „sakra co se stalo, vždyť je špatně neživím?“. Má pravdu. Špatně je neživí. Ale jde o to, že člověk právě potřebuje víc. Samotný plat vás neuspokojí. Na druhé straně úsměvu se nenajíte.
Jak podle tebe nejlépe motivovat své podřízené z pohledu manažera? Co vše bych měl třeba o svých zaměstnancích vědět, pokud je chci správně a efektivně motivovat? A proč bych to měl vlastně dělat?
Měl by jim rozumět, měl by je umět přečíst. Měl by si umět sám pro sebe říct, jaké jsou priority, jaká je jeho i jejich pozice, a kde jaké jsou cíle. Kde je výkon, kde jsou úkoly, kde jsou vztahy. Pokud toto dovede, jsou všechno ostatní jenom nástroje. Těch nástrojů jsou k dispozici stovky, většinou nestojí mnoho peněz, ani vás nenutí tahat vagony s uhlím. Ale základem je prostě znát prostředí a znát lidi. Chodit mezi ně, pracovat s nimi, ptát se, dávat najevo zájem. S lidmi se nedá pracovat od stolu. Na druhé straně manažer musí být nad svými podřízenými. Ne, že by se nad ně povyšoval, ale prostě to od něj čekají… Asi jste čekali konkrétnější radu, že?
Ano, přesně. Zkus to prosím rozebrat na nějakém konkrétním příkladu.
Jasně. Představte si člověka, který většinu své práce tráví tím, že dělá administrativu. Je sice formálně nadřízeným, ale prakticky jsou jeho úkoly právě formální, skutečné velení je jinde, je pod ním. Aby takový člověk neztratil kontakt, a nezačal být vnímán jako nepřítel, což se snadno může stát, pak prostě musí určité procento času být „mezi těmi dole“. Musí se zajímat o jejich potřeby, starosti a trápení, současně se k nim ale nesmí snižovat. Když si politik vyhrne rukávy, a dvakrát hodí lopatou, je skutečným kopáčům pro smích, pokud ale pravidelně pomůže s výkopem, bude za borce. I když jeho práce spočívá v tom, že sedí v parlamentu.
A když už jsme u toho, jak moc bych měl své lidi chválit a jak často je kárat. A zkus to prosím vysvětlit na nějakých příkladech, které pochopí i naprosté pako :-). Děkuji.
Není nějaká jasná poučka, která by říkala, jak je to nejlépe, a jinak by to bylo špatně. Ale říká se, že poměr mezi pochvalou a kritikou by měl být asi tři ku jedné, aby obojí zůstávalo efektivní. Tak například – když zahájím návštěvu svých podřízených tím, že jím vyčtu nepořádek, chaos, nedostatečný výkon, chyby a celkovou sešlost, a hned pak se zeptám „tak jak se vlastně máte?“, je to poměrně špatně – ten příklad je od skutečného člověka, který to tak praktikoval. Nejenom, že se nic nedozvím, ale navíc budu pro ně protivná a nepřátelská osoba. Pokud je budu zasypávat cukrovím „Jakpak jsme se dneska vyspinkali? To máme ale krásný den. Tak se na to koukneme, co jste udělali špatně?“, bude efekt podobný, ne-li horší. Každý by si měl najít svůj optimální styl, nicméně pochvala a hlavně podpora má mírně převažovat.
Co když budu chtít nějak poděkovat svým zaměstnancům, ale zkrátka má firma na to nemá žádný budget. Co bys mi doporučil?
Jednoduchá možnost – zkuste jím dát úlevu z pravidel. Pusťte je dříve domů, netrvejte (jen na omezenou dobu) na něčem, co jinak striktně vyžadujete. Nabídněte něco, co ostatní nemají. I taková šatní skříňka na nejvýhodnějším místě může být benefit. No a samozřejmě to nejdůležitější je už v otázce, kdo neděkuje, nemotivuje.
Je podle tebe lepší chválit před nastoupenou jednotkou (před celým týmem) a nebo spíše pochvaly sdělovat někde za zavřenými dveřmi a hezky z očí do očí?
To je moc složitá otázka. Protože závisí na místě, na situaci, na lidech a na okolnostech. Někde to může být lépe jedním způsobem, jinde druhým. Proto je potřeba lidem rozumět, snažit se je pochopit a absorbovat skutečnou atmosféru spíše, než se jí snažit určovat někde od stolu.
Co pivo po práci? Doporučil bys a nebo spíše nedoporučuješ, aby spolu chodili pít lidé z týmu společně se svým „bossem“?
Pivo je zrádné, protože překračuje hranice. V principu je fajn, když se lidé dovedou bavit i mimo práci. Ale naše role u piva a v zaměstnání se v mnohém liší a problém je, že je od sebe nedovedeme dobře oddělit. Jinak řečeno – šéf se, kterým jdete na pivo, bude zítra v práci zase šéf. A samozřejmě naopak. Existují firmy, které mají ve své kultuře zakořeněno, že něco takového je naprosto normální. Ale aby to skutečně fungovalo, pak to tak musí vnímat všichni, tj. i podřízení. Pokud bych měl dát doporučení pro šéfa, chodit bavit se po práci neformálně se zaměstnanci (a nejen na pivu) je určitě dobře, pokud:
- Si uvědomíte, že na pivu už nikomu nevelíte. A podle toho se budete muset chovat.
- Si uvědomíte, že i na tom pivu se na vás stále dívají, jako na autoritu. A podle toho se budete muset chovat.
- Si uvědomíte, že zítra ráno budete zase šéf. A podle toho se budete muset chovat.
Pak bude všechno fajn. A ne jako v případě firmy, která pro své zaměstnance připravila outdoorový teambuilding, který zahrnoval také souboj v paintballu. A poté, co se všichni navlékli do mundůrů a vyfasovali munici, se pustili do jediného hráče. Svého šéfa :-). Byl částečně modrý, částečně červený a vzteky bez sebe.
Co bys mi poradil, když jsem přišel nedávno do nové firmy a představí mi mé budoucí kolegy Václava, Vojtěcha, Stanislava a Pavlínu. Mám je oslovovat rovnou Vašku, Vojto, Stando, Pájo a nebo se mám nejdříve zeptat, co je jim příjemnější? A co když tu možnost nemám (píšu třeba email) a příjemce se jmenuje třeba Vojtěch? Source : Krcmic.cz
V současné době máme kolem 2783 kalkulaček a převodních tabulek, které vám pomohou rychle spočítat vše pro oblasti jako jsou:
- Kalkulačky, převodníky, konvertory, vzorečky a užitečné nástroje zdarma
- Časová pásma/výpočet času/online kalendáře
- Převody jednotek - kalkulačky, vzorečky a výpočty
- Vývoj webů (HTML,CSS,JS, PHP), webdesign a webové nástroje
- Elektrické symboly, výpočet elektřiny, el. obvodů a komponent
- Matematika
- Užitečné nástroje pro každodenní použití
- Úprava a editace textu
- Nástroje pro práci s PDF soubory
- Programování a kodování
- Ekologie
- Další užitečný obsah a nástroje
- Stažení videa a obrázků ze sociálních sítí
- Marketingové nástroje
- Nástroje pro moje PC / počítač
- Internetový marketing
- Kdy a kdo mě nasral?
- Komunikace
- Lekce PR
- Novinky
- O mužích
- O ženách
- Podnikání
- Práce ve firmě
- Psychologie
- Rozhovory
- Různé
- Tvorba textů
- Vztahy
- Adam Marčan z Naučmese: Učím se zpomalit, být ticho, pozorovat a poslouchat okolí
- Adam Zbiejczuk: Facebook je ideální síť pro důchodce
- Alena Ratajová a Jana Popelková: Od rádia rovnýma nohama do erotického byznysu
- Alojz Ryšavý z ALO diamonds: Každé začátky v podnikání jsou těžké a pro šperkařský byznys to platí obzvlášť
- Alžběta Trojanová: Začalo to brigádou, psala jsem do Gamestaru
- Ctirad Macháček: K velkoobchodnímu prodeji, jak jej děláme v současnosti teď, vedla hodně dlouhá cesta
- Dan Přibáň: První projekty byly o tom dokázat, že je něco takového vůbec možné
- Daniel Dočekal: Většinou píšu okamžitě, jakmile objevím téma
- David Bauckmann: Máme výrobní linku na výkonnostní online marketing
- David Eiselt: Levné cestování je zajímavý fenomén, který se do ČR ještě příliš neprokousal
- David Rektorys: Finančně nezávislí lidé často nemají to nejlepší auto, nedopřávají si ty nejluxusnější věci
- Demo Tivátor: Celá Demotivácia je jedna veľká reakcia na to, čo vidím vo svojom okolí
- Eliška Vyhnánková: NIKDY si nekupujte fanoušky na Facebooku!
- Erik Hudák: Naše plány sú každý mesiac prísť na trh v inej európskej krajine
- Eva Marlene Hodek z Nadace na ochranu zvířat: Posláním naší nadace je zlepšovat vztah člověk – zvíře – životní prostředí
- FairList.cz: Učíme jazykové školy a lektory hrát fér
- Filip Mikschik: Hlavní myšlenka byla ukázat, že je tu alternativa k velkým firmám, kde práce dává smysl
- Filip Rožánek: Ráno jsem přicházel jako zaměstnanec, odpoledne odcházel jako host
- Honza Horák: Podnikání mě naučilo vážit si svého času
- Ištván RedAK Evženovič: Když jsem byl malý, tak jsem spadl do žumpy
- Ivan Petrův z Brašnářství Roman Tlustý: Mladí se chtějí řemeslo naučit, staří ho mají komu předat, obchodníci chtějí prodat a celá parta se chce někam dostat
- Jakub Čech: Považuji své aktivity za užitečné a taky mě to docela baví
- Jakub Holčík a Filip Mikel z iShock.cz: Ze začátku jsme žádný systém moc neměli
- Jan Bartoš: Je jedno kolik stojí proklik, důležité je, jestli reklama plní anebo neplní své cíle
- Jan Koudelka: Parkour není jenom o skákání přes baráky a dělání salt
- Jan Kvasnička: Nejčastější chyba je vůbec smýšlení nad webdesignem
- Jan Laibl: Nehledejte nejpohodlnější cestu, hledejte tu nejúčinnější
- Jan Orna: Naše Aréna ArcadeHry.cz je taková stodola u Prahy plná automatů
- Jana Leitnerová: Facebook je úplně pro každého
- Jiří „Jerry“ Tvrdek: Viděl jsem mnoho talentovaných lidí selhat, protože nebyli dost vytrvalí
- Jiří Křovák: Třpytkomat navenek komunikuje pozitivně a staví se do role seriózní služby, která umožňuje neseriózně se pomstít a schladit si žáhu na někom, kdo vás prostě vytáčí
- Jiří Kudrna: Každý zákazník ocení upřímnost a přirozenost
- Jiří Matěj Brůna: Absolvování jakékoliv školy není zárukou ničeho
- Jiří Rostecký: Musíte vystoupit z davu, plavat proti proudu a jít si za svým
- Jiří Sláma: Já jsem fotil už jako malej smrad, kdy mi táta s mámou koupili nějakej foťák (fotografování)
- Jiří Sláma: Měl sem takový období určité fáze života a to bylo hodně divoký (náboženství a drogy)
- Jiří Sláma: Pokud ty lidi zajímá tetování a ty trendy okolo tohoto umění, mají tu na co koukat (pražská Tattoo Convention)
- Josef Kadlec: Je potřeba si uvědomit, že LinkedIn zatím stále ještě není vhodnou platformou pro kontextovou inzerci
- Josef Řezníček: Nevadí, když půjdete proti proudu
- Juraj aka Afakeartist: Blog je prakticky o osobnosti autora, záleží tak na každej jeho vlastnosti
- Karel Mindless Novotný: Reklamní branže ze mě vychovala mistra dodávání smyslu a vysvětlení čemukoli
- Kazma: Z dětské izby až ke hvězdám
- Láďa Hruška: Já žádný kuchař nejsem
- Lubor Zoufal z Lagardére Active ČR: Měli jsme jeden cíl – vytvořit rádio, které by uživatelé rádi poslouchali
- Lukáš Majzlan z Art4web: Vždy majte svoje sny
- Lukáš Pítra: Nedávám garance, protože jsem poctivý obchodník
- Marcel Kupka: Kdo chce psát, musí číst. Jinak zakrní
- Marek Dlugoš: Web mi prišiel ako dobré riešenie prezentácie, kde som vlastne spravený životopis použil už len ako čerešničku na torte
- Marek Soták: Původně jsem si řikal, že se vrátím za tři měsíce
- Marek Sýkora: Anonymita už byla pro mě nezvladatelná
- Martin Jersák „JersyWoo: Placlu jsem provozoval skoro 4 roky, což je na internetový věk dost hodně
- Martin Kasa: Řídím se čísly a selským rozumem
- Martin Klíma z Warhorse Studios: 300 tisíc liber představuje asi 10 % prostředků potřebných k dokončení Kingdom Come: Deliverance
- Martin Kolčaba: V SEO je potřeba mít především selský rozum
- Martin Matějka: SEO je vlastně o vztahu mezi webem a vyhledávačem
- Martin Šalek: Mediální obraz nemocnice může rozhodnout o její další budoucnosti
- Martin Skřivánek: Klient je součástí výzkumu a podstatná je oboustranná shoda
- Martin Tomčík: Bez kvalitního odpočinku nenapíšete ani lorem ipsum
- Martyho frky: Jmenuju se Martin Pohl a jsem alkoholik
- Michael Horovič: Nejlepší podnikání vychází z vlastní potřeby vyřešit nějaký problém
- Michaela Losekoot: Pro mě nejsou sociální sítě žrouty času
- Michal Josef Tóth: Lidé často čekají zázraky na počkání
- Michal Šmída: Projekt Twisto je o budování technologie a super produktu, který pomáhá více lidem pohodlně nakupovat online
- Michal Tuláček a Právnické zkazky: Chci dosáhnout toho, aby se co nejvíc lidí zasmálo
- Michal Vyhnálek: Neprodávám, co neznám
- Milan Šádek: Vypadat dobře a být fit může každý
- Miro Veselý: Možná bych tu už dnes nebyl, kdybych se tehdy nerozhodnul pro tak razantní změnu svého života
- Mywebgrid: Nechceme změnit svět, stačí nám ho udělat trochu lepší (2/3)
- Mywebgrid: Věřte nám, zvládneme to (3/3)
- Mywebgrid: Vývoj jede jako divý (1/3)
- Nikola Weiterová: Buďte šťastní, nech váš robí šťastnými čokoľvek
- Opráski sčeskí historje: Se stim smiř a vimři!
- Pavel Eichler z HitHit.cz: U nás jsou skuteční kreativci se skutečnými projekty
- Pavel Minář: Být freelancerem, to nejsou samé nomádské dovolené, práce z kaváren, networking v coworkingu, TEDexy a Barcampy
- Pavel Novotný: Mám v šoubyzu jen pár přátel
- Pavel Ungr: Weby nemají být na předních pozicích, protože si to zaplatí, ale protože si to zaslouží
- PemiK: Jsem mladý chlápek, který miluje, když se ostatní smějí
- Petr Casanova: FirstClass dělám srdcem, ne pro přežití nebo zisk
- Petr Krejčí: Já osobně vnímám networking jako velmi příjemnou a zároveň užitečnou činnost
- Petr Macháček: Největší zájem je o tvorbu alibi, Rozvraceče a test věrnosti
- Petr Palas: Je důležité dělat něco, co vás samotné baví a čemu opravdu věříte
- Petr Široký: Je rozdíl mezi grafikem a designérem, mezi tím rozdílem leží práce na zajímavých projektech a kusovkách za pár tisíc
- Petr Soukup: Troufnul bych si říct, že jsem termín „pronájem eshopu“ vymyslel
- Petr Svoboda: Obklopujte se lidmi se stejnou vizí, jako máte vy
- Petr Václavek: Díky fotobankám mám teď mnohem více času na rodinu a své koníčky
- Pyroterra: Ze začátku jsme vystupovali pouze na domácí půdě, ale vždycky bylo naším cílem prorazit do světa a to se nám myslím daří
- Radan Sprongl: Mosul vypadá jako kdysi Stalingrad, nedá se tam moc žít
- Radek Hulán: Vydělat v životě hromadu peněz není cíl a ani motivace. To nedává člověku štěstí
- Radek Ondrašík: Druhý je první poražený
- Rebeka Šuchterová: Ponožky v sandáloch sú česká klasika ako svíčková
- RNDr. Miloš Podpěra: Celkově si myslím, že s postupujícím vývojem se našinci mění z cestovatelů na konzumenty cestování
- Robert Rosenberg: První sex jsem měl ve 14 letech
- Robert Vlach: Evropany čeká evoluční skok vpřed
- Robin Holešínský: Díky našim obratům se nám podařilo vyjednat ceny na takovou hladinu, že se ti v podstatě vůbec nevyplatí jít na poštu
- Roman Hraška a.k.a. Yablko: Webrebel má cez 20 hodín videí, teraz už možno 25, je natrieskaný informáciami
- Roman Šemora z GYM Rádia: Naše vysílání bylo, je a bude bez reklam a na tom si zakládáme
- Roman Sterly: Důležitá je jak osobnost zakladatele, tak samotný produkt
- Roman Vaněk: Jídlo mě zajímalo a bavilo odjakživa, ale přišel jsem na to až po 18 letech zahraničního obchodu
- Rostislav Kocman: To, co potřebuje každý tiskový mluvčí, je poznámkový blok, náhradní propiska a telefon
- Stay Zmrd: Stay Zmrd je životní přesvědčení. Něco jako když se chodíš do kostela modlit
- Štefan Chochláč: Blue Winston dokáže jednoduše nahradit člověka
- Textemo: Chceme především změnit současný trh
- Tomáš Klíč: Vždycky to nějak jde, když se opravdu chce
- Tomáš Kováč: V dnešní době se již tablety na školách objevují v hojném počtu. Většinou jsou to ovšem “tabletové” učebny
- Tomáš Reinbergr, zakladatel VAŠE LIGA: Celkově nám za 7 let působení prošlo pod rukama 12 000 sportovců
- Tomáš Solař: Risknul jsem práci na živnost a teď tak pracuji již 7 let
- Tomáš Studeník: Vzpomínkový profil je přístupný odkudkoli, podmínkou je jen připojení na internet a znalost odkazu vedoucího na vzpomínkový profil
- Václav Hodek: Nikdy nepodnikejte jenom pro peníze
- Věra Kalousková: Mám skvělé zákaznice a zákazníky!
- Vít Hutař z Darujhovno.cz: Každé hovno je unikát a pro sloní výtvor to platí dvojnásob
- Vít Schlesinger: Mám taky sen o své firmě. A chci udělat vše pro to, abych toho dosáhl
- Vlastimil Vávru: Ke kontaktním čočkám jsme se dostali takříkajíc náhodou
- Vojtěch Bednář: Něco jde přirozeně, zapomeňte na poučky. Vaše intuice je chytřejší
- Zbyněk Buřival: Nejvíc mi vydělala fotka limetky, její současný výdělek bude okolo $1500
- Zdeněk Cendra: Webhostingové firmy s low-cost modelem per zákazník nemají v delším horizontu na trhu místo
- Zdeněk Hejl: Není v lidských silách znát a umět všechno
- Zuzana Gašparovičová: Blogovaním sa dá uživiť, ale v našich končinách (zatiaľ) nie
a další nástroje neustále vyvíjíme. Naším cílem je stát se jednotným kontaktním místem pro všechny lidi, kteří potřebují rychlé výpočty nebo kteří potřebují najít rychlou odpověď pro základní dotazy na Internetu.
Kromě toho věříme, že internet by měl být zdrojem bezplatných informací. Všechny naše nástroje a služby jsou proto zcela zdarma a není nutná žádná registrace k tomu, abyste je mohli používat. Každou kalkulačku jsme kódovali a vyvinuli individuálně a sami si ji důkladně otestovali. Pokud však zaznamenáte nějakou chybu, informujte nás, prosím.
Zatímco většina kalkulaček na Justfreetools.com je navržena tak, aby byla univerzálně použitelná pro celosvětové použití, některé kalkulačky a tabulky se mohou vztahovat jen pouze pro konkrétní země (například výpočet daní z příjmů se bude lišit pro jednotlivé země apod.)